Praha je mým domovem, tady jsem se narodila, tady žiji. A přestože bydlím stále ve stejném domě, místo mého dětství dnes už neexistuje. Bylo tu pár ulic, pár domků na samém okraji města. Za nimi pole se studánkou. Do první třídy jsem chodila úvozem, ve kterém rostl jetelíček. Nejezdil sem autobus, nebyla tu téměř žádná auta. Jenom občas zavítal koník s modrým poštovním povozem. Někdy se pod okny zastavil dráteník...

Když se dnes podívám z okna, přemýšlím, jestli mě vzpomínky neklamou. Ulice zhoustly, přibylo domů i sousedů. Město nás obklopilo ze všech stran. Celá Praha se dynamicky mění a roste. Jenom její historická část zůstává stejná. Naštěstí, protože tu mám jako fotografka nejradši.


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Nastavení fotogalerie